První březnový týden strávili žáci sedmých ročníků na lyžařském výcvikovém kurzu v Koutech nad Desnou.
Hned po příjezdu na místo, v neděli 1. března, nazulo sedmdesát našich žáků lyžáky a dle svých možností a zkušeností vyrazili otestovat kvalitu Kouteckých sjezdovek. Téměř jednu třetinu ze všech tvořili úplní lyžařští začátečníci, ostatní byli rozřazeni do dvou pokročilých a jednoho velmi dobrého lyžařského družstva. Nesmíme zapomenout ani na skupinu snowboarďáků, kteří sjížděli svahy v jednom družstvu, i když různých úrovní dovedností.
Penzion Kouty, ve kterém jsme již třetím rokem ubytováni, nás přivítal s otevřenou náručí, kvalita ubytování, čistota a ochota zdejších zaměstnanců opět nezklamaly. Na svah jsme to každý den měli, co by kamenem dohodil. Dětem byla k dispozici velká společenská místnost, ve které se odehrával i každodenní večerní program a zábava. Žáci byli prakticky seznámeni s lyžařskou výzbrojí a výstrojí, chováním na sjezdovkách, aplikací záchranka a navštívit nás přišel se svou přednáškou i zkušený záchranář z Horské služby. Děti si mohly na vlastní kůži vyzkoušet základy první pomoci, práci se záchranářským lanem i nosítky nebo se dozvěděly, co vše je potřeba pro přijetí k HS udělat. Nejvíce je samozřejmě zajímaly konkrétní příhody ze záchranářské praxe.
Od neděle do středečního poledne probíhal v rámci družstev intenzivní lyžařský výcvik, kde se žáci zlepšovali podle svých individuálních možností a schopností. A kdo chtěl, naučil se něco nového, zdokonalil svůj styl nebo si poprvé v životě sjel na lyžích nebo snowboardu 3000m dlouhý svah. A nutno podotknout, že spokojenost a radost z pokroků, které žáci dělali, byla velkým zadostiučiněním i pro nás učitele-instruktory.
Na středeční odpoledne jsme lyže a snowboardy zaparkovali do lyžárny a vydali se na pěší výlet směr vodní nádrž Dlouhé Stráně. Pro mnohé první zkušenost s výšlapem zimní krajinou. Odměnou nám byl krásný výhled na Praděd a ostatní vrcholy Jeseníků.
Čtvrtek a pátek jsme opět věnovali výcviku, nadále za krásného slunečného počasí.
Carving, dlouhý či krátký smýkaný oblouk, jízdu v pluhu zvládl každý z žáků dle svých vlastních možností a předpokladů. Každý pokrok žáků při výcviku nás učitele-instruktory nesmírně potěšil.
A nedá mi to, ale i každý pozdrav, přání dobré chuti, respekt k práci druhých a slušné chování v prostředí, kde jsme v podstatě na návštěvě, by nás potěšil neméně více.
Vrátilo se nás sice z různých zdravotních důvodů o tři méně, číslo 67 „ six-seeeven“ snad ale čtenářům na závěr vykouzlí úsměv na tváři stejně jako vzpomínka na celý lyžák 2026.
za kolektiv učitelů-instruktorů-D. Čechová, J. Doležalová, M. Fryčák, L. Nemerádová Lakomá, D. Liďák L. Krutilová a s poděkováním vedoucímu kurzu panu učiteli Vilému Figallovi
Mgr. Zuzana Bartošková
